Historie

Historie se bude týkat spíše družstva žen, protože tu mužskou zatím nikdo nesepsal. Ani se moc nedivím, protože by se musel vrátit o mnoho let zpět.

 

Záznamy o posledním družstvu v Šošůvce se datují do 50. let.

Teď už něco víc k té novodobější historii.

 

2004

     Jak to všechno začalo? Nu, to bylo tak, v roce 2004, kdy historie družstva žen začíná závodili za muže: Petr VAŠÍČEK (koš), Pavel SEDLÁK (savice), Petr VYTÁSEK (stroj), Karel TOUFAR (béčka), Kamil ŠTRAIT (rozdělovač), Josef NEČAS (levý proud), Bohumil NEČAS (pravý proud). Skoro každý týden mívali muži trénink, a protože většina z nich měla nějakou tu přítelkyni, brali je na trénink s sebou, aby chudinky nemusely jen sedět doma a štrikovat. A protože holky byly šikovný, sem tam si zkusily nějakej ten spoj, či při běhu nasadit koš a nabrat vodu, aby chlapům ukázaly, že nejsou žádný béčka.

     Sem tam po tréninku všichni společně poseděli, popili a při nějaké takové akcičce vznikl nápad založit družstvo žen, které by aktivně trénovalo a jezdilo s muži na závody. Některé posty byly jasné, některé nejasné a na některé chyběly ženy. Holky pracně sháněly někoho dalšího, aby družstvo mohly založit. Nakonec chyběl jen jeden proud a ten jim domluvil aktivní člen Pavel. Na první, námi pořádané soutěži v Šošůvce 27.6.2004 byly slyšet hlasy o založení družstva žen. A tyto hlasy byly potvrzeny.

     Slovo dalo slovo a 6.7. 2004 se děvčata sešla ke svému úplně prvnímu tréninku a to ve složení Andrea GRIMOVÁ (koš),  Radka TOUFAROVÁ (savice), Radka VYTÁSKOVÁ(stroj), Marie ZOUHAROVÁ (béčka), Lenka ŠTĚPANÍKOVÁ (rozdělovač), Simona SEDLÁKOVÁ (levý proud) a Anna ŠEVČÍKOVÁ (pravý proud).

     Následovaly další úspěšné i neúspěšné tréninky, kde se měnilo složení základny a nakonec i posty. Bohužel Lence Štěpaníkové rozdělovač moc nesedl. Navíc neměla tolik času na trénování a nevyšel jí ani čas na první závody, které se konaly 15.8.2004 v Němčicích. Místo ní zkusila rozdělovač Marie Zouharová a na béčka nastoupila Jitka Štěpaníková. V této nové sestavě jsme nakonec objely nejen závody v Němčicích, ale i ve Velkých Opatovicích, Žernovníku a také v Širokém Dole.

    Něco málo napíšu i k našim úplně prvním závodům. Sice po VCB kolovaly zvěsti, že budeme velice tvrdá konkurence, ale v Němčicích jsme to rozhodně nepředvedly. Použiji slova patriota VCB Aldy Havelky, které napsal do článku o soutěži v Němčicích:

„Nejkrásnějším okamžikem celé soutěže byl premiérový start děvčat ze Šošůvky. Většina stálých závodníků VC se sešla u dráhy a svým povzbuzováním a potleskem hnali děvčata kupředu. Bohužel útok se děvčatům nevydařil podle představ, ale věřím že brzy zapadnou do naší ligové party.“

Výsledný čas byl 28.50 s. Holky na proudech předvedly dokonale synchronizované parakotouly a teprve poté sestříkly své terče. Fotky z prvních závodů zde.

     Musím ale také napsat něco o našich prvních úspěších. Týden po Němčicích byla soutěž ve Velkých Opatovicích. Zde jsme, sice v menší konkurenci (ale zato mezi kvalitními týmy), obsadily 3. místo s časem 22.88 s.

     Prvním rokem jsme také navštívily závody O putovní pohár VŘSR - memoriál V. I. Lenina v Širokém Dole, kde jsme si vylepšily osobní rekord na 21.83 s. Obsadily jsme 13. místo z 31 družstev.

 

2005

     Rok 2005 začal velice šťastně pro Radku Vytáskovou, závodů se zbavila, protože čekala narození syna Štěpánka. Pro nás to ovšem znamenalo, že musíme sehnat novou strojnici. Tohoto postu se ujala Hana JELÍNKOVÁ z Drahan (sestra Petra Vašíčka). Sestava mužů se nezměnila.

     Byl to rok velice náročný, v únoru jsme pořádali Prví hasičský ples v Šošůvce, v létě oslavily 110. výročí založení sboru, v listopadu se pod naší taktovkou konalo slavností ukončení a vyhlášení výsledků Velké ceny Blanenska v požárním útoku spolu s taneční zábavou. Další premiérovou akcičkou byla hasičská zabíjačka také v listopadu.

     Závodit jsme začali s novým strojem, který dostal název MAZEL 02 (1,9 ccm), i když kluci měli dost strach a ze začátku chtěli, abychom jezdili s mazlem 01. Ale my jsme holky šikovný, takže jsme to docela zvládly i s novým strojem.

     Obě družstva objela 14 závodů VCB. Kluci se blýskli v Senetářově (18.96 s), kde závody vyhráli. Holkám se pro změnu povedl útok na domácí trati (21.48 s), kde skončily na čtvrtém místě. Ovšem svůj rekord si vylepšily na trati v Bělči-Křeptově, kde daly 20.46 s.

     Chlapům se nepovedla soutěž v Černovicích, Lysicích a Sychotíně, kde dali Nko. Děvčata měla Nko jen na dvou závodech a to v Horním Poříčí a ve Žďáře.

     Celkové umístění družstva mužů ve VCB – 6. místo (110 bodů). Vítěz - Černovice (167 bodů). Celkové umístění družstva žen ve VCB – 9. místo (19 bodů). Vítěž – Sychotin (85 bodů).

 

2006

     Tento rok nezačal moc šťastně, tragicky zahynul náš kamarád a dlouholetý člen sboru Honza Nečas, odešel tak náhle po tragické nehodě ve věku 24 let. Po Honzovi jsme přejmenovali naši soutěž na Memoriál Honzy Nečase.

     Pořádali jsme Hasičský ples i Hasičskou zabíjačku, jeli na poznávací zájezd do Plzně, oslavili společně 30. narozeniny Simči a Jožana a popřáli hodně štěstí Kamilovi, který se oženil. Samozřejmě jsme objeli celou VCB a některé závody navíc. 

     V družstvech nastaly velké změny, hlavně u mužů. Na béčka nastoupil Jirka SMUTNÝ a rozdělovač místo Kamila Štraita začal běhat Karel Toufar. Novou posilou žen se stala Ditka ŠTĚPANÍKOVÁ, která se ujala béček. Jitka odešla, protože byla v jiném stavu a čekala malou Leonku. Kamil nás opustil, protože začal stavět dům a nezbylo mu moc času.

     Na úplně prvním letošním závodě – Noční soutěži proti lyžařské sjezdovce v Přívratu u České Třebové, obě naše družstva zazářila. Kluci obhájili loňské 4. místo a holky se polepšily a domů vezly místo páté. Podmínky pro závod nebyly zrovna příznivé, pršelo, jen se lilo.

     Ve Velké ceně se dařilo našim holkám, dvakrát skončily na 2. místě (Senetářov 20.65 s, Sudice 20.31 s). Neplatný pokus jsme zaznamenaly pouze v Bělči-Křeptově. Letos jsme měly dost co slavit, vždyť jsme získaly ocenění Skokanky roku 2006 VCB za celkové 4. místo (48 bodů). Za toto ocenění jsme od našich mužů dostali trička s žabičkami a nápisem Holky z SDH Šošůvka skokanky roku VCB 2006. Vítězkami se staly hoky ze Sychotína (64 bodů). Opět jsme si vylepšily osobní rekord a to na čas 19.76 s (v Černovicích).

     Mužům se letošní seriál VCB nepovedl. Měli čtyři neplatné pokusy, ale aspoň jeden stupínek vítězů (3. místo v Lysicích). Celkově skončili až na 17. místě (32 bodů). Vítězem byli muži z Černovic (167 bodů). Naši muži ale bodovali v jiných kategoriích. Na Noci vítězů, letos opět v Černovicích,  sklízeli někteří úspěchy. Mnozí si jistě vzpomenou na mnoho doprovodných soutěží VCB jako například Turné čtyř, Turné čtyř Jelzinů (Tašunkova obdoba oficiální soutěže) nebo Nejkrásnější zadek VCB. Právě v poslední zmiňované soutěži obsadili oba naši proudaři druhé (Bohuš Nečas) a třetí (Jožan Nečas) místo.

 

2007

     S každým rokem musíme my ženy měnit sestavu, z toho se již stává pravidlo. Muži zůstali ve stejném složení jako loni. Odešla Ditula Štěpaníkováz béček a místo ní byla dosazena Marcela ŠTROSSOVÁ, Anička přešla z pravého proudu na levý kvůli nové proudařce Zuzce CHLOUPKOVÉ (mívaly jsme základnu s rozdělovačem mezi proudy, levá proudařka musela tedy základnu obíhat a otáčet se, tudíž levý proud byl těžší). Simča Sedláková sice odešla, ale během roku se naštěstí vrátila. Zuzka totiž zjistila, že požární sport pro ni zatím není to pravé ořechové, odběhla pouze pár závodů.

     Rok to moc šťastný nebyl, co se týče sportovních úspěchů. Ani zranění se holkám moc nevyhnulo, takže musely hodně půjčovat.  Jedním z dobrých úspěchů našich žen bylo 2. místo na soutěži v Přívratu (23.59 s) a v Lysicích (20.45 s) – všimněte si, že závody do kopce jsou specialitou našich holek. Opět si posunuly rekord na čas 19.24 s (Běleč-Křeptov). Celkově skončila děvčata ve VCB na 10. místě s 20ti body a ocenění propadák roku byl na světě.  Vítězství padlo opět do rukou holek ze Sychotína (67 bodů).

     Mužům se dařilo o něco lépe než v loňském roce, neměli ani jedno Nko a průměrné výsledky. Umístili se na 9. místě se 70ti body. Na prvním místě muži ze Sychotína (155 bodů).

     Musím ještě dodat, že na trénincích podávala obě naše družstva velice slušné výkony, bohužel trénink se nepočítá a závody se moc nevydařily. Jinak opět během roku probíhaly tradiční akce jako ples, zabíjačka, hasičský víkend se závody, sběr železného šrotu atd.

 

2008

     Opět změna sestavy, už ani nevím, jestli se v tom ještě vyznám. Ženy - Marušku Zouharovou vystřídala v půlce sezóny nová posila Lucka FABIÁNKOVÁ z Veselice, jeden závod odběhla Verča DUJKOVÁ na béčkách (Verča s náma chodila trénovat a zkoušela i rozdělovač, ale nebylo to ono). Muži vyměnili letos rozdělovač, místo Karla začal závodit Tomáš NEČAS na rozdělovači. Karel ale dostal novou funkci, holky si ho společně s Bohušem zvolily za své trenéry.

      Velká cena Blanenska se u nás nesla v duchu velké smůly. Nějak ne a ne dát dobrý čas a zlepšit výsledky. Ani rekord si holky nesnížily.Muži zaučovali nový rozdělovač a nejen každé začátky jsou těžké. Celkově byl rok 2008 pro Šošůvská družstva velmi slabý.

       Holkám se ale povedlo najít nový rozdělovač a pozměnit postavení na základně (proudy vedle sebe), což jim pomůže třeba v příštím roce. S novou základnou závodily od soutěže ve Žďáře a hned se jim to vyplatilo, protože skončily druhé se časem 21.04 s. Opět se potvrdilo, že závody do kopce jsou pro holky šťastné, protože i na dalším kopci v Lysicích dosáhly na druhé místo za čas 19.58 s. Nebo že by to bylo těmi trenéry? Celkově ve VCB skončily ženy na 7. místě s 36 body. Na stupeň nejvyšší vystoupala děvčata ze Žernovníku (73 bodů).

     Muži skončili na celkovém 19.místě, také s 36 body. Vítězem se stali muži ze Stražiska (143 bodů).

 

2009 

     A už je tu poslední začátek sezóny, který napíšu do historie. Prozatím to vypadá, že vyběhne pouze družstvo žen. Opět je změna v sestavě – teď už nejspíš opravdu odešla (po úctyhodných 5 letech) Simča Sedláková. Místo ní si zaučujeme novou proudařku Janu FURCHOVU, takže uvidíme, jak ta letošní nadcházející sezóna dopadne.